Předmět: PCV
– elektroinstalační dílna
Téma:
Bezpečnost práce v elektroinstalační dílně.
Zásady bezpečnosti práce
- předepsaný pracovní oděv
- uložení cenných předmětů a předmětů nesouvisejících s výukou
- provozní řád školních dílen se specifiky v dílně elektrotechniky
- požární bezpečnost (ochrana, hasební prostředky, únikové cesty)
- bezpečnost při práci s elektrickými zařízeními (hlavní vypínače, rozvaděče, jističe)
- první pomoc při zasažení elektrickým proudem
- pravidla práce na jednotlivých zařízeních v dílně elektrotechniky
Definice
Elektrické napětí je určeno jako práce vykonaná elektrickými silami při přemísťování kladného jednotkového elektrického náboje mezi dvěma body v prostoru.
Elektrické napětí lze také vyjádřit jako rozdíl elektrických potenciálů v obou bodech v prostoru.
Rozdělení napětí podle změn polarity
Stejnosměrné napětí je takové napětí, které nemění v čase svojí polaritu, velikost měnit může.
Střídavé napětí je napětí, které se v čase mění s určitou periodou, přičemž jeho střední hodnota nemusí být nulová. Časový průběh (tvar) napětí může být libovolný, nejčastěji se můžeme setkat se sinusovým průběhem. Dalšími průběhy mohou být pilovité, obdélníkové nebo libovolné jiné.
V praxi se mohou vyskytovat napětí, která mají jak střídavou, tak stejnosměrnou složku.
Průběh napětí jednofázového a třífázového střídavého
elektrického proudu:


Ochrana před úrazem elektrickým proudem
Bezpečný proud - střídavý proud do 3,5 mA
- stejnosměrný proud do 10 mA
Ochrana před nebezpečným dotykem elektrických zařízení
-
pro zařízení do 1000V
Živé části - představují jádra vodičů, svorky přístrojů, přípojnice rozvaděčů … Jsou v provozu pod jmenovitým napětím a vedou elektrický proud.
Neživé části - představují kovové vodivé části elektrických předmětů bez napětí. Pod napětí se mohou dostat jen za určitých nepříznivých okolností (zkrat, neodborná montáž, mechanické poškození …), kdy dojde ke spojení se živými částmi. Hodnoty dotykových napětí jsou od nuly po jmenovité napětí živých částí.
Ochrana před dotykem živých částí
|
Polohou |
Umístění živých částí tak,
aby nedošlo k náhodnému dotyku |
|
Zábranou |
Zabránění nebo znemožnění
dotyku živých částí – není součástí elektrického zařízení |
|
Krytím |
Konstrukční opatření
k zabránění dotyku živých částí – je součástí el. zařízení.
Na výrobcích označen: IP xx - stupeň krytí |
|
Izolací |
Zabezpečení živých částí izolací
znemožňující dotyk (lakování, smaltování) |
|
Doplňkovou izolací |
Doplnění izolačního
stanoviště (izolační koberec), ochranné pomůcky |
Bezpečné malé napětí živých částí:
Normální prostředí: ~ 50 V, = 100 V
Nebezpečné prostředí: ~ 25 V, = 60 V (mokro)
Zvláště nebezpečné prostředí: ~ 12 V, = 25 V (mokro, stísněný prostor)
Ochrana před dotykem neživých částí – do 1000 V
|
Polohou, zábranou |
Obdobná opatření jako u ochrany
živých částí - umístěním živých částí tak, aby nedošlo k náhodnému
dotyku |
|
Izolací |
Je jedna
z nejspolehlivějších ochran zejména pro menší elektrické předměty a
zařízení. Pracovní izolace se doplňuje přídavnou izolací – dvojitá izolace
(předměty třídy II – nepotřebují ochranný vodič – dvoužilová přívodní šňůra) |
|
Nulováním |
Je nejpoužívanější
ochranou. Vytvořená vypínací smyčka
propustí poruchový proud, který je větší než vypínací proud zařazeného jistícího
přístroje ve vypínací smyčce. Vypínací proud je bezpečně vypnut jistícím
přístrojem. |
|
Uzemněním v uzemněných a izolovaných sítích |
Spočívá na vytvoření vypínacího obvodu s takovým
odporem, aby propustil poruchový proud, který je větší než vypínací proud
zapojeného jistícího přístroje ve vypínací smyčce. Vypínací proud je bezpečně
vypnut jistícím přístrojem. |
|
Chrániči |
Napěťové chrániče – mají vypínací napěťovou cívku – malý poruchový proud. Proudové chrániče – mají diferenciální transformátor mezi napájením a chráněným
předmětem. Průchodem napětí trafem dojde
k odpojení přístroje. |
|
Oddělením obvodů |
Je založena na vytvoření
pracovního proudového obvodu galvanicky odděleného od napájecí sítě. Nejčastěji
se používá oddělovací transformátor se zvýšenou izolací. |
|
Bezpečným napětím |
Je založena na zabránění
možnosti vzniku nedovoleného napětí. |


Elektrická síť v České republice a ve
světě
V české elektrické síti nízkého napětí nalezneme střídavé napětí o frekvenci 50 Hz a efektivním napětím 230 V.
Maximální napětí (amplituda) během periody trvající 0,02 s je asi 325 V. Tato napětí jsou vztažena vůči zemi (pracovnímu vodiči).
Udávané napětí třífázové soustavy je efektivní napětí mezi jejími každými dvěma fázemi, tzv. sdružené napětí. Např. běžná soustava nn má sdružené napětí 400 V. Každá fáze přitom má efektivní napětí vůči střednímu vodiči (tzv. fázové napětí) právě 230 V.
V Evropě je normalizován kmitočet 50 Hz, ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku, Brazílii a v několika dalších zemích se používá v rozvodné soustavě kmitočet 60 Hz. Navíc je napětí v domácnostech např. ve Spojených státech zhruba poloviční (120 V) oproti Evropě (230 V).
Elektrotechnické normy a předpisy dělí elektrické napětí podle velikosti do následujících napěťových stupňů:
§ Malé napětí, značka mn, do 50 V
§ Nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V
§ Vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV
§ Velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 400 kV
§ Zvláště vysoké napětí, zvn 400 kV až 800 kV
§ Ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV
Z uvedených rozsahů se v ČR používají napětí v rozvodných soustavách:
§ 0,4 kV - DS (to je 400 V sdružené a odpovídající 230 V fázové)
§ 22, 35 kV - DS
§ 110 kV - DS, PS
§ 220 kV - PS
§ 400 kV - PS,
kde
§ DS je distribuční soustava,
§ PS je přenosová soustava.
Historicky existují na části našeho území různé soustavy 3 kV, 6 kV, 10 kV atd.
V průmyslu se používají i jiná napětí (5,25 kV, 6kV, 6,3 kV, 950 V, 690 V, 500 V ).
Praktická cvičení:
- správné
používání nožů a kabelových nožů k odstraňování izolace vodičů
- správné
zdrhovacích kleští k odstraňování izolace vodičů
- výroba oček na
odizolovaném kabelu délky 100 mm s použitím kleští
- zapojení
zhotovených vodičů do svorek krabice
Vyučující: Ing. Lubomír Nový